Co víme o sádrokartonu

Sádrokarton má specifické vlastnosti a využíváme jej na stavbách již více než 25 let. Používá se zejména při rekonstrukci a výstavbě půdních vestaveb. Samotné desky jsou odolné vůči požáru, i když jsou paradoxně potaženy papírovým kartonem. Některé z nich jsou impregnované proti působení vlhkosti – poznáte je podle světle zelené barvy.
sádrokartonové desky.jpg

Vlastnosti materiálu

Desky jsou precizně zhotovené, jsou rovné a obklad vypadá na první pohled čistě a příjemně. Zároveň funguje jako výborný tepelný a zvukový izolant. Sádra uvnitř kartonového obalu dobře přijímá vlhkost z ovzduší, ale jestliže v místnosti vlhkost poklesne, opět ji uvolňuje. Tím se udržuje na stabilní hodnotě kolem 70 procent, což je pro pobyt v interiéru rozhodující.
Další předností je relativně nízká hmotnost ocelové nosné konstrukce a samotných desek. To je podstatné zejména u půdních vestaveb a výškových staveb, kde je kladen důraz na snížení hmotnosti stropů a podlah. Tento materiál také vcelku nahradí klasickou zděnou příčku .
Dobře se formuje do různých atypických tvarů, což je významná přednost u půdních vestaveb. Desky jsou velmi tenké a pod nimi může být spára v konstrukci vyplněna minerální vatou, polystyrenem, perlitem, nebo jiným izolačním materiálem.
plán prostorového uspořádání.jpg

Montáž sádrokartonu

Základ tvoří nosná konstrukce z ocelových nosníků z velmi tenkého, ale kompaktního ocelového pozinkovaného plechu, který dobře odolává korozi. Ocelové profily jsou unifikované, jedná se o propracovaný celek jednotlivých komponentů označovaný jako „Rigips“, pracuje se s ním velice snadno a montáž zvládne i nekvalifikovaný kutil. Na hotovou konstrukci se pak jednotlivé desky pokládají a připevňují ocelovými vruty a spáry včetně hlav vrutů se spárují speciálním tmelem. Po vybroušení tmele se pak již povrch pouze penetruje a maluje. Nedoporučuje se malování silikátovými nebo disperzními barvami, anebo roztoky na bázi vápenitých barev.